Kec-a-lek | I já píšu... báseň Dýka a povídky

Fajn. Tak jsem tu zase. :) Tento článek bude o povídkách. Jistě víte, že povídky píše kde kdo, a každý na své téma. I já píšu, tedy spíš psala, teď už na to ani nemám moc času, ale jednou bych chtěla něco dokázat. :) Jestli vás zajímá, jak píšu najdete to zde. Píšu na téma Twilight. Určitě vám to něco říká. Klasický román o upírech. No prostě jsem do toho - spíše byla - blázen. Opravdu, když to poznáte, není to taková slátanina... ale konec keců, vás to určitě nezajímá. Pardon. :) :D

Píšu své vlastní vymyšlené příběhy, vlastně spíše pokračuji v příběhu, který napsala S. Meyerová. :) Ale dost. :) Tady máte malou ukázku z mé básničkovské tvorby na téma Twilight. :)

 Na rtech smích,
ve smíchu žal,
v očích chtíč,
ve snu pláč.

Ve smíchu topí se tvé rty,

v žalu topí se tvůj smích,

v chtíči odevzdává osud karty,

v pláči usíná tvůj chtíč.

Nač je žal,

když máme smích,

nač je pláč,

když máme chtíč.

Vždyť žal nám jen bere dech,

který usíná v našich zdech,

vždyť pláč nám jen bere smích,

který náš hlas tak krásně rozezní.

Opustil mě smích,

když tvé srdce odešlo,

opustil mě chtíč,

když tvé tělo mě opustilo.

Tak nač já mám vzpomínky,

když stesk se z nich dere ven,

teď jen jediné řešení vidím,

nechci žít už ani den.

Tak v pláči, žalu, strachu,

beru do rukou tu zlacenou věc,

ta ukončí ta muka teď,

když rozrazí tu chladnou zeď vzpomínek.

Dýka.

Tak co vy na to? :) Tato báseň měla nejlepší hodnocení, dle mě to nemá hlavu ani patu. :D